Trenér Bohumil Smrček o Krumlově: Kluci i po porážce vzali sombréro a tancovali
V posledních dvou sezonách stál Bohumil Smrček na lavičce Moravského Krumlova. Teď je před ním nová výzva. Stal se trenérem druholigového Znojma.
Jak přijali váš odchod v Moravském Krumlově?
Už od začátku jsme byli domluveni a platilo pravidlo, že pokud dostanu lepší nabídku, tak ji využiji. Já jsem před dvěma roky cítil jako povinnost, příjít Krumlovu pomoci zachránit krajský přebor, což se nám podařilo. Už před rokem jsem měl lepší nabídky, ale zůstal jsem tam i kvůli nemoci mé maminky. Příležitosti na odchod byly, klepaly na dveře, ale já jsem nebyl doma. No a pak přišel Ota Kohoutek a já jsem byl doma (úsměv).
Budete trénovat druholigový klub. Řadíte toto angažmá ve své dosavadní kariéře nejvýš?
Když jsem trénoval v Rakousku, dělal asistenta v Brně, nebo teď budu ve Znojmě, tak pokaždé budu trénovat zodpovědně, pojedu na plnej knedlík. Trénování mě obohacuje, dělá velkou radost. Ale jak jste řekl. Znojmo je pro mě jednou z nejkrásnějších výzev.
Kdybyste se měl ohlédnou za vaším působením v Moravském Krumlově...
Bylo jedním slovem - krásné, báječné. A co mě nejvíc překvapilo, tak i v době, kdy se nadařilo. V posledním utkání s Velkou nad Veličkou jsme neproměnili snad deset šancí, výborný brankář nás vychytal a my prohráli. Já jsem byl v kabině po utkání nešťastnej, ale kluci si vzali sombréra, pustili hudbu a tancovali. Tady člověk získá na fotbal trošku jiný pohled. Ono vítězství vždycky není všechno. Stmelování lidí tam je parádní.
Takový kolektiv jako v Krumlově už možná nezažijete.
Nechám se překvapit, ale asi ne. Tahouni jako Lukáš Zelníček, Zdeněk Hlučka, Tomáš Laml, Staník Vybíral, Tomáš Březina, mladý Michal Bogner. To jsou kluci, kteří jdou ve svém volném čase na hřiště, organizují brigády. Jenom jim přeju, aby se tam takový kolektiv udržel a vyrostli nástupci Lukáše Zelníčka a Tomáše Lamla, kteří partii a oddíl drží.
Moravský Krumlov bude trénovat Ladislav Bedřich. Doporučoval jste ho Vy?
Ne, já jsem pana Bedřicha nedoporučoval. Myslím, že ho vybral a oslovil Tomáš Třetina. Přeji jemu i celému Krumlovu, aby se jim dařilo.
Kdybyste měl na závěr něco vzkázat krumlovským fanouškům?
Aby vytvořili báječnou kulisu, jaká byla především na podzim, kdy se nám dařilo. Ale chtěl bych jim i poděkovat, že za námi stáli, i když se nedařilo a byli tím pověstným dvanáctým hráčem. Pravý fanoušek se pozná, až když se nedaří a v Krumlově jich bylo hodně, i když se nedařilo.
Kdy Vás oslovilo Znojmo s nabídkou trénovat ve 2. lize?
Já už jsem dostal nabídku ze Znojma potřetí. Poprvé to bylo ještě před tím, než jsem šel trénovat do Rakouska. Podruhé před rokem, ale měl jsem nemocnou maminku, tak jsem se rozhodl, že zůstanu v Moravském Krumlově. V třetí nabídku už jsem moc nedoufal. V novinách jsem četl, že je ve hře řada trenérů. Ať to byl pan Mazura, Fryš, Kouřil, Míša Horňák. Přesto mě před měsícem oslovili a já jsem říkal, že bych zájem měl. No a pak jsem měl telefon od Oty Kohoutka. "Tak trenére, jdete s námi trénovat Znojmo, nebo jak to vypadá." A když byla maminka v pořádku a Krumlov zachráněný, neváhal jsem a nabídku přijal. Moc mě potěšila.
Myslíte, že může být hlavním důvodem vašeho angažování to, že jste trenérem z regionu?
Je to jednou z možností. Ale tou hlavní asi, že pan Kohoutek a Michal Sobota vybrali člověka, kterého znají. Chci říct, že do 2. ligy dotáhl Znojmo trenér Michal Sobota. On je duší týmu, sekretářem, trenérem, dělá toho prostě strašně moc. A když řekl, že by byl rád, kdybych přišel, že potřebuje oživení pro klub, rád jsem nabídku přijal.
Jaké cíle před vás postavilo vedení?
Cíl je jasný: udržet a etablovat se ve 2. lize. Chtěli bychom hrát dobrý fotbal a rozdávat radost, ale samozřejmě, aby byl člověk spokojený, tak musíme i sbírat body, abychom se ve 2. lize zachránili.
Jste spokojen s posílením kádru nebo jste měl jiné požadavky?
Diego Forlán není k dostání, oni jsou určité možnosti, ale filozofie klubu je jasná a já se s ní ztotožňuju. Mám i takovou zkušenost, když je tým stavěn na odchovancích a hráčích, kteří mají ke klubu vztah, tak to má vždycky větší přínos, než když řeknu v uvozovkách legionář, který přijde na půl roku a pak hledá, kam by zase šel. V tomto smyslu jsem s posílením velice spokojen.
Měl jste hodně aktivit - školu, trénoval regionální výběry.
Je pravda, že jsem byl v brněnském fotbalovém svazu, v regionální komisi mládeže, učím na střední škole a vedl jsem jihomoravský výběr. S tím jsme sice prohráli se zlínským výběrem 0:1, ale potěšilo mě, že v kroměřížských novinách pak psali, že jsme byli lepší než český výběr, který prohrál 3:0, a i když byl soupeř zřetelně lepší, tak my jsme jej do poslední minuty trápili a měli jsme v závěru Lukášem Machalou šanci na vyrovnání. Takže mě článek v deníku potešil, protože byly odezvy na to utkání, že jsme propadli. My jsme tam neměli hráče ze 2 týmů jako zlínský výběr, my jsme měli hráče posbírané z různých týmů a ta partie, která se tvořila, by v případné odvetě zlínský oddíl určitě výrazně potrápila.
Vaši činnost v mládežnických výběrech ukončujete?
Nebudu se ji moci věnovat v takovém rozsahu jako dříve, protože 2. liga, to už je 32 nejlepších mužstev v republice a obnáší to plno úkolů. Pokud chci dělat fotbal zodpovědně, tak se musím zaměřit na znojemský fotbal a udělat všechno proto, abychom uspěli.
Kdo je Bohumil Smrček?
Přezdívka: Bob
Datum a místo narození: 3.7. 1961 v Moravském Krumlově
Trenérská licence: UEFA PROFI licence
Dřívější působiště hráčské: Moravský Krumlov, Zbrojovka Brno, KPS Brno, Donaufeld
Dřívější působiště trenérské: FC Brno a.s., SV Horn, SV Retz, SK Líšeň, FC Moravský Krumlov
Trenérský vzor: Karel Večeřa, Karel Brückner, Marian Jelínek, Alex Ferguson, Marcello Lippi