Jdi na obsah Jdi na menu
 


V jednom zápase nás natáčely i dvě televizní společnosti, vykládal s úsměvem trenér Bohunic Luboš Kučerňák

30. 6. 2011

Luboš KučerňákTřináctka se stala pro Luboše Kučerňáka šťastným číslem. Pětapadesátiletý trenér zakončil třináctou sezonu na lavičce Bohunic prvním postupem. V nejvyšší krajské soutěži získal s Tatranem 625 bodů, za celou dobu chyběl jen na jednom utkání. "Byl jsem na svatbě dceři. Tenkrát jsme prohráli v Boskovicích 3:0," vzpomínal v zimním rozhovoru. Dvakrát s týmem vyhrál krajský pohár a byl druhý na Regions Cupu v Písku. Teď se připravuje na zcela novou misi, která se nazývá DIVIZE.

Je postup do divize vaším největším trenérským úspěchem?
Velkým úspěchem bylo i vítězství v poháru, protože jsme se dostali do podvědomí lidí, ale postup do divize je samozřejmě ještě větším úspěchem a stavím ho na první místo.

Na postup jste si počkal 13 let. V čem to bylo letos jiné, protože i v minulých sezonách jste hráli v tabulce nahoře, ale na první místo jste nedosáhli?
Rozhodující byl určitě začátek soutěže, těch prvních šest, sedm kol, kdy se nám zápasy hodně vydařily. Po vítězné sérii si mužstvo začalo věřit a vytvořila se dobrá partia, která si řekla, že o postup hrajeme a udělala maximum, aby se nám podařil. Obrovský rozdíl byl také, že v předchozích sezonách jsme už po podzimu ztráceli dvanáct nebo třináct bodů a na jaře byly slabé ambice. Letos jsme měli herně lepší podzim. Tam jsme měli minimálně šest zápasů, které jsme otočili, což se v minulých letech nestávalo, a právě tady se ukázala síla party. No a nemůžu zapomenout na trenéra, který za třináct let postoupí jednou...(úsměv)

Štvalo vás, že jste s týmem za předchozích dvanáct sezon ani jednou nepostoupil?
Tak se to nedá říct. Samozřejmě mě mrzelo, že se nám postup nepodařil, protože jsme kolikrát cítili, že kádr nemáme horší než týmy, které postoupily. Postupující jsme ve vzájemných zápasech i poráželi, ale síla se ukáže ve třiceti zápasech a ne jenom v jednom. Ztráceli jsme body s relativně slabšími soupeři, kdežto postupující mužstva s nimi třeba 1:0 vyhrála.

Oslavy už v Bohunicích skončily?
Já už jsem skončil. Vlastně jsem slavit pomalu ani nezačal. Jestli slaví ještě někteří kluci, to nevím. (úsměv) V sobotu (pozn. po utkání s Rousínovem) jsme měli závěrečnou na hřišti a já myslím, že už se vše vrátilo do normálu. Bylo potřeba postup oslavit, protože se jedná o obrovský úspěch bohunické kopané.

Měl jsem možnost vidět fotky, kde vaši svěřenci slaví postup v bazénku. Nepřemýšlel jste, že byste si tam zaskákal s nimi?
Já jsem byl po zápase ve Bzenci v rozpacích, byl jsem roztrpčenej z výkonu, který jsme předvedli. Ale jak už jsem potom řekl, museli jsme vyhrát a nedívat se, jestli hra byla dobrá nebo ne. Postupem času mi to dochází: postup do divize je velký úspěch.

bohunice.jpg

Zestárnul jste hodně během jarní části?
Ne, vůbec. Neměl jsem důvod, i když jsme měli těžké chvíle. Že bych bezmezně mužstvu věřil, že soutěž vyhraje, to se říct nedá. Postup se buď mohl podařit, nebo nemusel. I kdybychom nepostoupili, myslím si, že by kádr zůstal pohromadě a vyzkoušel si soutěž i příští rok.

Do jarní části jste vstoupili třemi porážkami. Měl jsem možnost mluvit s některými bohunickými fandy, kteří si mysleli, že je konec nadějí. Vy jste věřil i po špatném vstupu?
Proč bych nevěřil? Boskovice ztrácely, Vracov také. Nebyl důvod nevěřit, byli jsme pořád v kontaktu a soutěž jsme nevedli jen dvě kola.

Ani výkony v úvodu jara nebyly nejlepší.
Výkony byly hodně špatné. I když příprava nebyla špatná, v zimě jsme odehráli plno dobrých zápasů.

Oproti minulým rokům, kdy jste v přípravě zaznamenali i několik dvouciferných výsledků, ale výsledky v zimě nebyly takové. Mohlo to už něco naznačovat?
Určitě mohlo, ale nám hodně uškodil první zápas ve Velké.

Už v zimním rozhovoru jste označil tento zápas za jeden z klíčových.
Když jedeme do Velké, tak máme v podvědomí, že se nám tam vůbec nedaří. V minulých letech jsme byli i lepší než oni, letos to neplatilo. V prvním poločase jo, ale potom jsme hráli hodně zakřiknutě a vytvořili si jen jednu šanci.

Jaká panovala v kabině po třech porážkách nálada?
Samozřejmě to ono nebylo, ale také nebylo proč smutnit, proč hodit celou sezonu za hlavu. Naštěstí jsme nic neztratili, pořád byli v kontaktu a pak ze sedmi zápasů šest vyhráli.

Ještě ke špatnému vstupu do jarní části. Nemohl být důvodem vysoký tlak na hráče? Vyhlásili jste, že chcete postoupit, což v předchozích sezonách neudělaly ani hodně silné Šardice.
Vyhlásit se dá všechno. My jsme do divize chtěli jít, bylo cítit, že se dal dohromady kolektiv, na krajský přebor jsme měli šikovné kluky a věřili si. 
 
Hodně vám pomohlo vítězství v Kuřimi, kde jste také poprvé skórovali. Pamatujete, že byste někdy v Bohunicích čekali víc než tři zápasy na vstřelenou branku?
To ne, zvlášť při bilanci, kterou jsme po podzimu měli. Bylo otázkou, kdy se nám povede zápas a v Kuřimi se nám, narozdíl od Velké, dlouhodobě daří. I když jsme si taky zápas zkomplikovali.

Když srovnám Bohunice na podzim a na jaře, tak bych to viděl takto: podzim = lehkost, jaro = křeč...
Přesně tak. Na podzim se mi mužstvo zdálo silnější. Dokázalo otáčet nepříznivě se vyvíjející zápasy. Jaro asi ovlivnil tlak na hráče, hodně se na nás soustředila pozornost. Boj o postup se zúžil jenom na nás, Vracov a potom i Boskovice.

Čekal jste, že by vás mohly Boskovice tolik potrápit, když jste je doma porazili a vedli už o šest bodů?
Nečekal. Na druhou stranu: už nebylo tolik kol do konce a zvládli jsme to.

V odvetách hodně chyběl Milan Hudec. Proč?
Nerad bych to rozváděl. Měl nějaký osobní problém, nevím proč přestal hrát. Fotbal mu mohl z problémů pomoci, ale řešil to tak, jak řešil. Kdyby hrál, mohlo to být lepší a možná také ne.

Počítáte s ním pro divizi?
Byl pozvaný na závěrečnou a jsem rád, že přišel. Řekl jsem mu: 12. července v pět a on mi slíbil, že ve třičtvrtě bude na stadionu a že se těší.

Kdo byly největší opory postupujícího mužstva?
O jednotlivcích nechci mluvit. Sešla se tady dobrá partia a postup je hlavně kolektivním výkonem.

Kdy Vám bylo během sezony na lavičce nejhůř?
Trošku odlehčím (úsměv). Když jsme hráli s Krumlovem a byl přerušený zápas, tak jsem se bál, aby do střídačky, kde jsme všichni stáli, neuhodil blesk. To mi bylo ouzko. Po fotbalové stránce mi v těchto letech a soutěžích nemá být proč. Já beru fotbal s nadhledem. Každý trenér chce alespoň jednou za život postoupit a mně se to jednou za třináct let podařilo. A třeba ne naposled.

Myslíte na 3. ligu?
To asi ne. (úsměv)

Zmínil jste: možná ne naposled...
Třeba dostanu po třetím kole v divizi padáka a půjdu do městského přeboru a tam je šance postoupit do 1.B třídy.

Není 41 inkasovaných branek na vítěze přeboru hodně?
Luboš KučerňákJe, ale před rokem jsme jich dostali 57. A když se podíváte na ostatní týmy, nikdo se nedostal pod 30. My jsme se vlastně ve všech statistikách zlepšili...

Není to tím, že raději vyhráváte 5:4, než 1:0?
O tom jsem se vždycky hádal s tátou. Kroutil hlavou, když jsme inkasovali čtyři branky. No jo, ale my jich pět dali. Potom se ptal, co když jich pět nedáme. Tak prohrajeme, to je jasný, říkal jsem. (úsměv). Samozřejmě chceme dostávat méně branek, ale aby to zase nebylo na úkor toho, že jich budeme méně dávat.

O kolik se zvedl zájem o Bohunice ze strany médií?
O sto procent. Na jednom utkání byly i dvě televizní společnosti. To jsme se i smáli, že na nás jezdí víc štábů než na Zbrojovku. (úsměv)

Kdybyste měl na závěr stručně charakterizovat letošní přebor?
Vyrovnaná soutěž.

Mohou hrát divizi dlouhodobě tři brněnské týmy a myslet třeba i na postup?
Proč ne, když se tam dostaly. Není to o tom, že když nebude hrát třeba Sparta divizi a my jo, že budeme mít víc peněz.

A nebojíte se přetahování hráčů?
Nebojím. My nebráníme hráčům do vyšší soutěže. Pustili jsme Poláka, Jaroše, nedělali jsme jim problémy. A nemyslím si, když teď budeme hrát divizi, že by někdo přecházel z Bohunic do Sparty nebo Bystrci, to ne.

Kdy začínáte s přípravou na divizi.
12. července.

Hrajete Ondrášovka Cup?
Ano, hrajeme.

Před rokem jste hráli předkolo v Popůvkách. Letos budete hrát v Brně?
Byla to moje podmínka.

Kolik nových hráčů hodláte po postupu přivést?
Minimálně tři, čtyři.

Na jaké posty se hodláte zaměřit?
Na každý post. Na obranu a potřebovali bychom typického, hravého středního záložníka. Každopádně nám noví hráči musí být schopni pomoct.

Středopolař bude zkušenější?
Určitě někdo, kdo divizi hrál.

Spekuluje se o bývalých hráčích Bohunic...
Když nárážíte na Přemu Poláka. Jsme domluveni, že se zapojí do přípravy a uvidíme, jak bude vypadat, hlavně po zdravotní stránce. Za určitých podmínek se domluvíme na půlročním hostování. Rád bych ho tady viděl. Je výbornej povahově a dokáže vyhecovat kolektiv.

Mluví se také o Polusovi.
Už tady byl a s ním nepočítáme.

A hodně skloňované jméno - Jiří Jaroš?
Slíbil, že jednou zakončí kariéru v Bohunicích, ale kdy to bude... Rád bych ho tady viděl, ale zatím tady hrát nebude.

Hlavní příležitost tedy dostanou hráči, kteří si divizi vykopali?
Vyhráli jsme krajský přebor, nějakou kvalitu bychom mít měli. Jestli to bude stačit na divizi, uvidíme. Pokud se nám podaří kádr vhodně doplnit, můžeme hrát v soutěži důstojnou roli.

Kolika členný chcete mít kádr?
Šestnáct hráčů by mělo stačit. Kdyby neměli hrát, raději je pošleme na hostování.

Luboš KučerňákJak se změní podmínky v divizi?
V přípravě budeme trénovat čtyřikrát týdně, pak třikrát. Většina mančaftů v soutěži trénuje třikrát, někdo má ještě v pondělí regeneraci. A co se týče financí. Uvidíme, jaké budou možnosti. Ale rozhodně nepůjdeme do toho, aby u nás hráči byli pro peníze. To v žádném případě. Do divize nejdeme proto, aby se hrála v Bohunicích rok a potom tady úplně skončil fotbal.

Těšíte se na novou soutěž?
Nevíme, co nás čeká, ale těšíme. Důležité bude chytit začátek. 

Čekají vás derby se Spartou a Bystrcí. Na kterého soupeře se víc těšíte?
Na oba. Se Spartou je to teď takové svižnější, s Bystrcí jsme dlouho nehráli a nevíme, co od nich očekávat. 

 

Foto: Ivana Jurošková